Parazité

Parazitismus je vztah dvou organismů, z něhož jeden organismus (parazit čili cizopasník) má zisk a druhý na něj doplácí (hostitel). Parazit se může živit buďto tkáněmi samotného hostitele (aniž by ho sám o sobě zabíjel), nebo se přiživovat na jeho potravě či jinak profitovat z hostitelova organismu nebo jeho činnosti a snižovat přitom jeho fitness (zdatnost).

Počet parazitických druhů

Podle některých odhadů představují parazité až čtyři pětiny všech druhů. Každý tvor má obvykle alespoň jednoho parazita, a tito parazité mají velmi často ještě další parazity.

Formy parazitismu

Vztahy mezi cizopasníkem a hostitelem se dělí dle různých vztahů. Dle biologické povahy organismu dělíme parazitismus:

Dle prostorových vztahů dělíme cizopasníky na ektoparazity, kteří žijí mimo hostitele či na jeho povrchu (např. komár, pijavice), a endoparazity, kteří žijí uvnitř hostitele, v jeho útrobách, tkáních či buňkách (toxoplasma, tasemnice).

Podle časového vztahu k hostiteli se dělí obligátní parazité na dočasné, stálé a periodické. Zvláštním případem parazitismu je hnízdní parazitismus, dobře známý například u kukačky.

U rostlin můžeme parazity dělit podle přítomnosti chlorofylu na dvě skupiny:

Odkazy

Reference

  1. ZIMMER, Carl. Vládce parazit. [s.l.] : nakl. Paseka, z anglického originálu, 2005. S. 262.  

Zpravodajství
díky, wikipedie! podporujeme stroke.cz podporujeme google.cz