Rentgenový snímek plíce nemocného z tuberkulózou
Tuberkulóza (z lat. tuberculum - hrbolek, nádorek), též TBC, dříve souchotiny, či úbytě (oubytě), je bakteriální onemocnění způsobené bakteriemi Mycobacterium tuberculosis (tzv. Kochův bacil). Tuberkulóza je nejčastější příčinou smrti bakteriálního původu na světě. V roce 2005 zemřelo ve světě na tuberkulózu 1,6 miliónu lidí, což odpovídá 4400 úmrtí na den. Nejčastěji napadá plíce a projevuje se obvykle nespecifickými příznaky, jako je malátnost, hubnutí, kašel, nadměrné pocení a podobně. Potvrzuje se na základě rentgenového vyšetření a laboratorní kultivace či mikroskopická detekce původce tohoto onemocnění.
Tuberkulóza, je chronické infekční onemocnění, vyvolávané bakteriálními zárodky prokázanými v roce 1882 Robertem Kochem, nazývanými Mycobacterium tuberculosis, případně jako Kochův bacil.
Původcem tuberkulózy člověka jsou acido-rezistentní, pomalu rostoucí bakterie řadící se mezi tzv. Mycobacterium tuberculosis complex (zkatka MTC), přičemž jako dominantní příčina tuberkulózy figuruje druh Mycobacterium tuberculosis. Dalšími mykobakteriemi, které se řadí do tohoto komplexu a způsobují onemocnění, jsou druhy M. bovis, M. africanum, M.microti. Vedle těchto mykobakterií existují i druhy (nontuberculosis) vyvolávající onemocnění velmi podobné tuberkulóze. Jde například o Mycobacterium kansasii či Mycobacterium avium complex.
U skotu způsobuje bovinní tuberkulózu M. bovis, u prasat nejčastěji M. avium subsp. intracellulare. Původcem ptačí tuberkulózy je M. avium subsp. avium.
Téměř třetina světové populace, tedy 2 miliardy lidí, je latentně infikována původci tuberkulózy. Jeden člověk z desíti (latentně infikovaných) za svůj život onemocní tuberkulózou. V roce 2006 umřelo na celém světě na tuberkulózu 1,7 miliónů lidí, což odpovídá 4500 úmrtím každý den. Přičemž většina úmrtí na tuberkulózu je hlášena z rozvojových zemí a více než polovinu případů tvoří rozvojové země v Asii. Za rok 2006 přibylo ve světě celkem 9,2 miliónů nových případů tuberkulózy, včetně 709 000 případů onemocnění tuberkulózy u HIV pozitivních. Každý neléčený člověk s otevřenou formou tuberkulózy nakazí ročně v průměru dalších 10-15 lidí.
Hlavním zdrojem nákazy jsou nemocní lidé s otevřenou plicní formou tuberkulózy. Takto nemocný člověk vylučuje M. tuberculosis kašlem do vzduchu a k přenosu dochází kapénkovou formou. Ne každý člověk, který inhaluje M. tuberculosis musí onemocnět a to především díky obranným mechanismům imunitního systému. Udává se, že zhruba 5-10 % lidí majících v sobě tuberkulózní původce onemocní během svého života tuberkulózou. Pravděpodobnost rozvinutí choroby je daleko vyšší u HIV-pozitivních či imunosupresivních jedinců.
U většiny pacientů dominuje produktivní kašel, horečka, ztráta hmotnosti, celková malátnost, noční pocení, anorexie. Ojediněle se vyskytuje bolest hrudníku a vykašlávání krve.
Projevuje se bolestí hlavy se střídavým či trvalým průběhem. V progresivní fázi se pacienti mohou dostat do kómatu.
Nejčastěji postihuje páteř, označuje se také jako Pottova nemoc. Projevuje se bolestí páteře až částečnou paralýzou. Dále bývají postiženy kolenní a kyčelní klouby, řidčeji pak lokty a ramenní klouby.
U obou pohlaví se vyskytují poruchy močení, bolestivost při močení, změny frekvence močení. U mužů dochází k zánětům nadvarlat, otokům šourku. U žen může tuberkulóza imitovat tzv. zánětlivé onemocnění pánve, zahrnující zánět dělohy a dalších společných urogenitálních orgánů. U 10% žen způsobuje trvalou sterilitu.
Léze v GIT jsou různorodé a mohou se vyskytovat od úst až po konečník. U pacientů byly pozorovány vředy v ústech a konečníku, potíže s polykáním, bolesti žaludku imitující žaludeční vředy, poruchy trávení, záněty střev a průjem.
Zánět mízních uzlin postihuje nejčastěji krční mízní uzliny.
Léze na kůži jsou závisle na vstupu a šíření mykobakterií v těle člověka. Byly popsány červeno-hnědé plaky na kůži tváře, uzlíky, vředy či abscesy.
| Související články obsahuje Portál Medicína |